původ a historie mandal
2.7.2018
Kategorie: Ezoterika, Nezařazené

Na stopě tajemným mandalám

Pojem mandala je dnes už zřejmě jen málokomu zcela cizí. Popularita těchto krásných obrazců nabírá na síle. Dalo by se říci, že v dnešní době zažívají mandaly doslova renesanci, a tak se s nimi ve svém okolí setkáváme stále častěji.

U mandalových omalovánek se zklidňujeme, prostor našeho domova či kanceláře harmonizuje obrázek s barevnou mandalou, úkoly si zapisujeme do diáře s motivem mandal nebo jsme si právě nalepili veselou mandalu na sklo okenní tabulky.  Pojďme se proto podívat, co vlastně pojem mandala znamená a odkud k nám do Evropy přišla?

Co skrývá slovo mandala?

mandala k vybarveníVýraz mandala pravděpodobně pochází ze staroindického sanskrtu, tedy  jednoho z nejstarších starověkých jazyků. Slovo mandala lze v překladu chápat jako „kolo, kruhový obrázek nebo  léčivý kruh“.  V tibetštině mandalu chápali jako  „střed s kružnicí“.

Forma mandaly vychází ze stále stejného uspořádání. Tvar má vždy jasně stanovený střed, kolem kterého se vše točí. V některých pramenech se uvádí i propojení kruhu a čtverce. Kruh zároveň symbolizuje nekonečno a věčnost.

Vznik slova mandala bychom tedy na dálném východě mohli vypátrat a datovat celkem jednoduše. Ovšem původ a existence mandaly jako takové sahá do historie mnohem hlubší, než je lidstvo samo.  Forma mandaly je totiž docela dobře možná stará jako samotný vesmír.

Tichá součást přírody

Věděli jste, že kruhové mandaly nás doprovází jako zcela nenápadní a trpěliví průvodci po celý život?

Je to patrné v přírodě kolem nás. Stačí se jen lépe rozhlédnout a pozorně se dívat. S tvarem mandaly se v přírodě setkáme téměř všude, aniž bychom možná tuto paralelu vnímali.

Kulaté slunce, kulatý měsíc,  kulaté letokruhy stromů, synchronizovaná kola na vodě, která se vytvoří po vhození kamínku, naprosto přesně rostlé květy rostlin, jako třeba sedmikrásky či slunečnice, geometrie krystalů i atomů, atp.

Mandaly v jednotlivých kulturách

První vyobrazení mandal člověkem sahá až do paleolitu. Kruhové skalní rytiny, interpretované jako sluneční kola, jsou podle archeologických odhadů staré 25 000 až 30 000 let.

tvorba mandaly v praxiMandaly však najdeme v různých kulturách, ve kterých byly používány  jako symbol pro náboženské účely a byly používány také v oblasti meditace. Například u Indů a Tibeťanů představovala mandala účinný nástroj pro rozjímání.

Mandaly ale nejsou doménou pouze východních kultur. Byly nalezeny také v odkazech Keltů, jako znaky v malbách amerických Indiánů, u Inků, a dokonce i u Aboriginců, původních obyvatel Austrálie. Stejně tak  v Africe mají kulaté tvary s různými vzory již  dlouhou dobu své pevné místo.

V křesťanské Evropě se pak s mandalami setkáváme zhruba od středověku. Mandalou jsou už samotné rotundy i architektura chrámů a kostelů, které jsou orientovány k východu, k místu vzkříšení Ježíše Krista. Také kruhová bludiště i podlahy katedrál můžeme považovat za mandaly.

Pozorovali jste třeba někdy nádherně barevné vitrážové rozety v oknech kostelů a chrámů? Ano? Tak vězte, že i toto fascinující divadlo je ve své podstatě také mandala, která přitahuje pozornost do svého středu a stává se tak prostředkem pro rozjímání s Bohem i se sebou samým.

Symbol nekonečné jednoty

I přes tato zjištění však mandalu nemůžeme striktně zaškatulkovat do žádné kultury ani do žádného náboženství, protože kruhový tvar mandaly je od počátku chápán především jako symbol jednoty a rovnováhy. Měl být obrazem samotného vesmíru a jeho propojením s božskými mocnostmi.

A co mandala v moderním světě?

Pro „moderního člověka“ objevil sílu a význam mandaly na počátku 20. století  C. G. Jung. Tento švýcarský psycholog byl vlastně takovým prvním moderním propagátorem „mandalové kultury“. Podle Junga zobrazuje osobní mandala obraz nitra konkrétního člověka.

Nicméně duchovní tajemství mandaly vnímali i jiné významné osobnosti evropských dějin a to dávno před Jungem.

Například léčitelka a básnířka Hildegarda z Bingenu již ve 12. století kreslila mandaly, prostřednictvím kterých hledala způsob komunikace s Bohem. Následně psala o svých vizích, kde připodobňuje Boha ke kruhu, který v sobě všechno uzavírá a všechno přesahuje.

Také Giordano Bruno, žijící v 16. století, vytvářel kruhovité obrazy, které měly dokonalou formu. Obrazce měly fungovat jako pomůcka při cvičení představivosti a měly pomáhat udržovat člověka v harmonii.

Cesta k harmonii duše

omalovánky s mandalouPravdou je, že pokud se člověk ponoří do malování mandaly, přestává pro něj okolní svět rázem existovat a člověk se soustředí jen na samotnou tvorbu.

Moderním jazykem řečeno je takový jedinec v daném okamžiku v dokonalém „flow“, tzn. plně soustředěný na aktuální činnost, která ho natolik baví a pohlcuje, že nevnímá čas ani prostor kolem sebe. A právě v takových chvílích se nastartují ozdravné procesy v lidské psychice.

Po této skutečně minimalistické sondě do historie mandal snad tedy ani není divu, jakému úspěchu se těší mandala i v dnešním předigitalizovaném 21. století,  a proč v jejích hypnotizujících obrazcích člověk nikdy nepřestal hledat kýžený klid a vnitřní rovnováhu.

Máte i  vy nějakou svoji oblíbenou mandalu? Podělte se s námi o vaše zkušenosti😊.

 

Zdroje:
  • https://cs.wikipedia.org/wiki/Mandala
  • http://www.obrazkovysvet.cz/vismo/dokumenty2.asp?id=1035
  • http://www.centrum-mandala.cz/o-mandalach

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *